Jdi na obsah Jdi na menu
 


Technologické postupy - motorové pily

25. 10. 2008

Technologické postupy

pro práce prováděné přenosnými motorovými řetězovými nebo rozbrušovacími pilami jednotkami požární ochrany u zásahu

 

 

Čl. 1

Všeobecné pokyny

 

1.  Přenosná motorová řetězová nebo rozbrušovací pila (dále jen „motorová pila“) je jedním z technických prostředků ve vybavení jednotek požární ochrany (dále jen „jednotky PO“). Jde o prostředek vysoce efektivní, avšak také velice nebezpečný. Proto je nutné při zásahu motorovou pilou zachovávat maximální opatrnost a bezpečnost. Problematika práce s motorovými pilami je u jednotek PO značně rozsáhlá a nelze přesně určit konkrétní podmínky pro prováděné práce při požárech, živelních pohromách a technických zásazích. Tyto technologické postupy obsahují pouze základní pracovní postupy a hlavní zásady bezpečné práce. V případech, které nejsou konkrétně popsány v těchto technologických postupech, je nutno vhodně kombinovat základní postupy. Ve složitějších případech je nutno technologický postup práce s motorovou pilou na místě zásahu určit po dohodě s velitelem zásahu.

 

2.   Při zásahu s motorovou pilou je vždy nutné postupovat tak, aby nemohlo dojít k ohro-žení hasiče pracujícího s motorovou pilou, ani dalších hasičů zasahující jednotky PO nebo jiných osob.

 

3.  V případě zásahu s motorovou pilou v uzavřeném objektu musí být zajištěno účinné větrání s ohledem na toxicitu výfukových plynů.

 

4.   Při zásahu s motorovou pilou je nutné dodržovat zásady stanovené v článku 1 Pokynu generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministra vnitra č. 15/2004.

 

 

Čl. 2

Základní technologické postupy při kácení stromů

 

Pracovní postup při kácení stromů se rozděluje na:

 

přípravné práce         - určení směru pádu stromů,

                   - úprava pracoviště a ústupové cesty,

                               - úprava spodní části kmene stromu

 

vlastní kácení          - provedení záseku,

                  - hlavní řez,

                  - vychýlení do směru pádu a pád stromu,

                              - konečná úprava kmene stromu.

 

dokončovací práce   - odvětvování,

                  - zkracování, dělení kmene stromu

 

                                 1.  Přípravné práce

 

Určení směru pádu stromu se provede podle konkrétních podmínek na místě zásahu (terénní podmínky, zavětvení stromu, směr a síla větru atd.). Při určování směru pádu stromu je nutné dále přihlédnout k možnosti způsobení následné škody na okolním porostu, budovách a dalších zařízeních.

 

Hasič, který obsluhuje motorovou pilu, si upraví a vyčistí okolí káceného stromu
a ústupovou cestu od viditelných překážek. Ústupovou cestu volí ve směru šikmo dozadu od uvažovaného směru pádu stromu tak, aby při pádu stromu mohl ustoupit do bezpečné vzdálenosti a nebyl zasažen padajícím stromem nebo větvemi, případně následným pohybem stromu po pádu na zem. K úpravě pracoviště patří též přehledné a bezpečné uložení pomocného nářadí tak, aby je bylo možno v případě potřeby okamžitě použít.

 

            Úprava spodní části kmene stromu se provede tak, že se odstraní hrubé nečistoty (hlína, kameny, sníh atd.) z paty kmene a odvětví se spodní část kmene do výše prsou pracovníka. Odvětvení se provádí nabíhající částí pilového řetězu směrem dolů. U větších stromů se odstraní ty kořenové náběhy, které by mohly ztěžovat kácení a nejsou náběhovými kořeny v tahovém dřevě. Ty se smí odstranit až po skácení stromu.

 

2. Vlastní kácení

 

            Před vlastním kácením musí obsluhovatel motorové pily nebo jeho pomocník zajistit, aby v ohroženém prostoru nebyly žádné osoby. Ohroženým prostorem se rozumí kruhová plocha o poloměru rovnajícímu se nejméně dvojnásobné délce káceného stromu. V dosahu motorové pily se nesmí, kromě obsluhovatele motorové pily, nikdo nacházet.

 

            U stromů o průměru větším než 15 cm se v místě hlavního řezu vyřízne zásek. Zásek
se provede tak, že se ve směru pádu stromu vyřízne klínová část kmene, a to tak, že spodní vodorovný řez se vede co nejníže při zemi do hloubky 1/5 až 1/3 průměru kmene káceného stromu. Šikmý řez se vede pod úhlem 30o – 45o ve výšce, která se rovná 2/3 hloubky záseku káceného stromu. Vyříznutou část je nutné odstranit a zásek vyčistit tak, aby hrana byla rovná a hladká. Zásekem se zajišťuje zejména pád stromu určeným směrem a zábrana rozštípnutí paty stromu nebo vytvoření třísky, které mohou ohrozit obsluhu motorové pily.

 

                Hlavní řez, kterým se odděluje kácený strom od pařezu, se vždy vede vodorovně ve 2/3 výšky záseku. Hlavní řez se nesmí nikdy spojit se zásekem. Ponechává se tzv. nedořez v šířce minimálně 1/20 průměru kmene káceného stromu. Nedořez zajišťuje pád káceného stromu do zvoleného směru.

 

            U stromů, kde průměr kmene nepřesahuje účinnou délku vodící lišty, se hlavní řez provede z levé strany stromu nabíhající částí pilového řetězu, vějířovitým pohybem otáčeným okolo opěrky motorové pily.

 

            U stromů, kde průměr kmene přesahuje účinnou délku vodící lišty, se provede hlavní řez zápichem nebo z více opěrných bodů vějířovitým řezem. Zápich se provede z pravé strany kmene po provedení záseku. Motorová pila se nasadí na kmen ve vzdálenosti na šířku vodící lišty od záseku, v úhlu 45o nabíhající částí pilového řetězu, vtlačí se do řezu a postupně, kdy už nehrozí nebezpečí zpětného vrhu, se zápich vyrovná do hlavního směru, rovnoběžně se zásekem. Odbíhající částí pilového řetězu se provede hlavní řez směrem k zápichu až po nedořez a následně se provede zbytek hlavního řezu několika vějířovitými řezy nebo tahem ruční motorové řetězové pily. K zajištění roviny řezu se motorová pila z řezu nevyndává.

 

            U stromů, kde průměr kmene přesahuje účinnou délku vodící lišty více jak dvakrát, se použije řez zápichem do záseku. Provede se ve výši hlavního řezu proříznutím středu kmene do hloubky podle délky vodící lišty. Hlavní řez se provede zápichem a tahem nebo několika vějířovitými řezy podle výše uvedeného postupu. Všechny řezy musí být v jedné rovině a je třeba ponechat dostatečný nedořez.

 

3. Dokončovací práce

 

Odvětvování je činnost, která navazuje na pracovní operaci kácení stromu a má
za úkol zbavit kmen větví. Lze jej provádět motorovou pilou. Obsluha motorové pily musí mít neustále stabilní postoj, nesmí stoupat na odvětvovaný kmen, nedořezané větve a ležící stromy. Postupuje směrem od oddenku k vršku po levé straně kmene. Motorovou pilu drží pevně oběma rukama a při práci ji opírá o kmen nebo o vhodnou část nohy. Větve odřezává páčivým pohybem a motorovou pilu otáčí v rovině lišty. Je nutné dbát zvýšené opatrnosti, aby koncem vodící lišty nebyla zasažena další větev, protože vzniká nebezpečí zpětného vrhu pily. Toto nebezpečí vzniká i při odřezávání větví koncem vodící lišty. Motorová pila se do řezu nasazuje „s plným výkonem motoru“ tak, aby řetěz obíhal plnou obvodovou rychlostí; přemisťování motorové pily podél kmene (kroky obsluhovatele) se děje při volnoběžných otáčkách motoru a vždy na prané straně kmene. Obsluha motorové pily musí při odvětvování trvale sledovat celou řeznou část motorové pily a dávat pozor na to, aby při doříznutí větve nesměřovala vodící lišta proti němu. Současné odvětvování jednoho stromu více hasiči je zakázáno. Při práci více hasičů na pracovišti musí být dodržena vzájemná vzdálenost nejméně 5 m.

 

Zkracování kmene stromu je pracovní operace, při níž je kmen poraženého a odvět-veného stromu rozřezáván na rozměry potřebné pro další zpracování nebo pro jednodušší manipulaci. Při zkracování kmene musí obsluha motorové pily dbát na tahové a tlakové síly v přeřezávaném kmenu s ohledem na možnost sevření řezací části motorové pily. Začíná se řezat na straně tlaku asi do 1/4 průměru kmene, řez se dokončuje na straně tahu. Při zkraco-vání pružících kmenů musí obsluha motorové pily vždy zaujmout polohu mimo směr pružení. Při zkracování kmene na svahu se obsluha motorové pily nesmí zdržovat v prostoru ohrože-ném samovolným pohybem kmene. Kmeny přeřezáváme vždy kolmo k ose. Kmeny s prů-měrem, který přesahuje účinnou délku vodící lišty, přeřezáváme několika vějířovitými řezy, vždy s ohledem na tlakovou a tahovou stranu. Při zkracování kmenů na skládkách musí být hromady dřeva zajištěny proti rozvalení a zkracovat se smí pouze jednotlivé odvalené kmeny. Přidržovat nebo podpírat přeřezávaný kmen rukama nebo nohama je zakázáno.

 

4.  Zvláštní případy kácení

 

            Za zvláštní případy kácení se považují ty případy, které se podstatně liší od běžného pracovního postupu.

 

5. Kácení stromů nakloněných do zvoleného směru pádu

 

            V případě vychýlení těžiště káceného stromu do zvoleného směru pádu hrozí rozštíp-nutí stromu a jeho nekontrolovaný pohyb. Kořenové náběhy se mohou odstranit pouze ve směru pádu v „tlakovém dřevě“. Hloubka záseku je hlubší, provádí se do 1/3 až 1/2 průměru kmene. Hlavní řez se vede ve 3/4 výšky záseku. Nedořez se ponechá menší, podle průměru kmene. Dalším možným způsobem tohoto kácení je, že se provede trojúhelníkový hlavní řez. Při těchto způsobech, kdy je strom nakloněn více, se musí kmen sepnout spínačem kmene.

Nejbezpečnějším způsobem kácení stromu nakloněného do směru pádu je jeho kácení se zápichem za nedořez. Kmen se prořízne od nedořezu ven, proti směru kácení. Nesmí se prořezat celý. Nechá se malý nedořez, asi 4 až 5 cm. Potom se hlavní řez dokončí na „tahové“ straně ve směru pádu o cca 4 cm níže. Při tomto způsobu nedochází k rozštípnutí kmene.

 

 6.  Kácení stromů nakloněných mimo zvolený směr pádu

 

            V případě vychýlení těžiště káceného stromu proti zvolenému směru pádu se dělá zásek méně hluboký, a to max. 1/5 průměru kmene, aby bylo dostatek místa na klínování kmene. Při provádění hlavního řezu se součastně kmen klínuje nejméně dvěma klíny, aby se těžiště káceného stromu přetlačilo do polohy zvoleného směru pádu.

            Je také možné použít opačného postupu, a to tak, že se provede hlavní řez za současného klínování a po vyrovnání kmenu do svislé polohy se vyřízne zásek a dokončí hlavní řez. Při dokončování hlavního řezu je nutné kmen stále klínovat, aby se těžiště káceného stromu přetlačilo do polohy zvoleného směru pádu. U takto nakloněných stromů je vhodné použít hydraulických klínů nebo strom přetlačovat navijákem přes směrovou kladku.

 

7. Kácení stromů vyhnilých a dutých

 

            Duté a vyhnilé stromy je nutné kácet velice opatrně vzhledem k tomu, že hmotnost celého stromu je nesena pouze vnější kruhovou vrstvou. V důsledku toho může dojít k odlomení celé části kmene. Nedořez se ponechává široký, protože na průměru kmene drží pouze okrajová část. Většinou tyto kmeny nejdou klínovat, proto je vhodné používat přetahování lanem. Je nutné také dávat pozor na odlomení vyhnilých částí stromu nebo větví.

 

8. Kácení stromů srostlých a dvojáků

 

            Při kácení srostlých stromů a dvojáků lze použít dva způsoby. O tom jaký způsob se použije rozhoduje výška srůstu stromu. Jsou-li stromy srostlé těsně při zemi (nejvýše do 1 m) je možné kácet každý strom zvlášť. Jsou-li stromy srostlé výše, je nutné je kácet součastně a naplocho, to znamená kolmo na delší osu eliptického průřezu srostlého kmene. Vzhledem k možnosti rozštípnutí srostlého kmene je nutné dbát zvýšené opatrnosti. Je-li to možné, doporučuje se oba kmeny svázat co nejvýše nad řezem, tzv. spínačem kmene.

 

9.  Kácení stromů na svazích

 

            Kácení stromů na svazích je nebezpečné a namáhavé. Je nutné dostupnými prostředky zabránit sklouznutí hasiče (např. lano, náledníky atd.). Kácet se musí šikmo po svahu tak, aby větve káceného stromu zabránily sklouznutí kmene po svahu dolů. Obsluha motorové pily musí mít řádně upravenou ústupovou cestu. Práce více pracovních skupin nad sebou je zakázána.

 

10. Kácení stromů v blízkosti budov, komunikací, el. vedení, v parcích apod.

 

V těchto případech je vždy nutno zaručit požadovaný směr pádu stromu tak, aby nedošlo k následným škodám. Ohrožený prostor je nutné uzavřít pomocí poučených osob. Při kácení v blízkosti el. vedení je nutné zajistit vypnutí el. proudu. Při zásazích tohoto druhu je nutné vždy spolupracovat se správci uvedených objektů a zařízení.

 

11.  Kácení stromů zlomených, rozštípnutých, přelomených, vyvrácených

 

            Stromy takto poškozené mají většinou vychýlené těžiště a narušenou dřevní hmotu.U stromů vyvrácených i s kořenovým systémem je nutné tyto kořeny (kořenový talíř) podepřít a zajistit vzpěrami. Napružené kmeny se musí řezat podle podmínek tahu a tlaku. Řezat se začíná vždy na straně tlaku. Obsluha motorové pily musí stát vždy tak, aby nebyla ohrožena případným vymrštěným přeříznutého kmene, a je nutné v těchto případech vždy dbát zvýšené opatrnosti.

 

12.       Kácení stromů po částech

 

            V některých případech není možné kácet strom jako celek, vzhledem k jeho vzrůstu, případně místu, kde se nachází (blízkost budov komunikací, el. vedení, apod.). V těchto případech je nutné strom kácet a zpracovávat po různě velkých částech. Tato činnost je velice náročná na odborné znalosti, a proto je nutné, aby tyto práce vykonával zkušený hasič. Je zde zvýšené nebezpečí úrazu a následných škod na okolních budovách a zařízeních.

            Kácení stromů po částech lze provádět několika způsoby, které se ve většině případů musí navzájem kombinovat. V případech, kdy je možné zajet do blízkosti káceného stromu s požární technikou, je vhodné pro odřezávání horních částí větví nebo částí kmene (viz čl. 4) použít automobilovou plošinu nebo automobilový žebřík vybavený košem (dále jen „výšková technika“). V případě, že není možné použití této výškové techniky, provádí se výstup po kmeni nebo větvích za pomoci lesnických stoupaček, případně klasickou horolezeckou technikou. Obsluhovatel motorové pily musí být během výstupu zajištěn dvěma lany na různých jistících bodech s ohledem na možnost odlomení části stromu nebo větví. Je také možné v těchto případech použít přenosné nebo pojízdné žebříky. Pro odřezávání částí stromu případně větví je v těchto případech dovoleno používat pouze ruční pilu. Motorovou pilou je možné použít pouze pro dokončovací práce vlastního kácení ze země a pro případné roz-řezávání a zpracování odřezaných částí stromu na zemi.

            Ve zvlášť složitých a náročných případech (blízkost cenných objektů, složitých technických zařízení apod.) je možné vybudovat okolo káceného stromu lešení a po částech kmen odřezávat. Odřezávané části kmene však nesmí svojí hmotností převýšit dovolené zatížení lešení. Pro takto složité případy kácení je nutné vypracovat samostatný technologický postup.

 

13. Odstraňování zavěšených stromů

 

Zavěšené stromy se musí odstraňovat bezpečným a dovoleným způsobem.

Dovolené způsoby jsou tyto:

a)      stažení speciálním stahovákem,

b)      odsunováním oddenku zavěšeného stromu páčidly,

c)      otáčení obracákem kolem osy zavěšeného stromu,

d)      stažením traktorem nebo jiným prostředkem,

e)      stažením navijákem mechanizačního prostředku.

 

Při uvolňování zavěšených stromů se zakazuje:

a)     podřezávání stromů, na kterých zavěšený strom spočívá,

b)     odřezávání zavěšeného stromu po špalcích (špalkování),

c)     kácení jiného stromu přes strom zavěšený,

d)     srážet zavěšený strom pokácením jiného stromu (jeho hmotností).

 

            V praxi jde většinou o kombinaci všech výše popsaných možností, a proto je vždy nut-né zvážit všechny možnosti a zvolit nejvhodnější a nejbezpečnější pracovní postup.Na složité a nebezpečné případy kácení je nutné vypracovat samostatný technologický postup.

 

Čl. 3

Základní technologické postupy

při práci s motorovou pilou na stavebních konstrukcích

 

Při požárech, technických zásazích nebo živelních pohromách je někdy nutné použít motorovou pilu pro urychlení nebo zjednodušení práce. Za práci na stavebních konstrukcích s motorovou pilou považujeme všechny činnosti mimo těch, které jsou uvedeny v článku 2 této přílohy. Práce s motorovou pilou na stavebních konstrukcích jsou náročné na odborné znalosti, a proto je nutné, aby tyto práce vykonával zkušený hasič, který má základní znalosti z konstrukce objektů a staveb. Při zásazích do nosné konstrukce je nutno dbát na to, aby nedošlo k narušení nosnosti a následnému zřícení nebo zborcení konstrukce. V případě, že hrozí nebezpečí zřícení konstrukce, je nutno konstrukci podepřít, případně vyvěsit tak, aby se zabránilo jejímu zřícení. Při přeřezávání jednotlivých prvků konstrukce musí obsluha motorové pily dbát na tlakové a tahové síly a řezat vždy z místa, které není ohroženo pří-padným vymrštěním přeřezávaného prvku. V místech, kde se zasahuje do stavební konstruk-ce, musí být zajištěno vypnutí elektrického proudu, aby nemohlo dojít k náhodnému pře-říznutí vodiče pod napětím.

 

Při řezání s motorovou pilou v uzavřených prostorách je nutno zajistit vždy účinné větrání. Prořezávání nenosných příček je možné provádět až po prověření, že nemůže dojít k poškození motorové pily nebo důležitého zařízení.

 

Při prořezávání stropů motorovou pilou, které se provádí zpravidla z horní strany, je nutné dbát zvýšené opatrnosti, aby nedošlo k ohrožení zasahujících hasičů ani pod nebo nad tímto stropem, k narušení nosných konstrukcí a následnému zřícení stropu.

 

Při práci s motorovou pilou ve výšce (střechy, lešení atd.) musí být hasič zajištěn proti pádu a musí mít zajištěn stabilní postoj. S motorovou pilou je možné pracovat maximálně do výše prsou pracovníka. Tento postup není třeba dodržet pouze za situace, kdy není jiné řešení vzniklé situace a hrozí nebezpečí z prodlení.

 

Čl. 4

 

Základní technologické postupy

při práci s motorovou pilou z koše výškové techniky

 

 

            Mimo zásad stanovených v článku 1 Pokynu generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministra vnitra č. 15/2004 je nutné dodržovat další zásady.

 

V  koši výškové techniky smí při práci s motorovou pilou pracovat pouze obsluha motorové pily a jeho pomocník. Oba musí být zajištěni proti pádu tak, aby mohli bezpečně manipulovat s motorovou pilou případně pomocným nářadím mimo koš.

 

Strojník udržuje s  obsluhou motorové pily a jeho pomocníkem radiové spojení, sleduje jejich činnost a upozorňuje je na případná nebezpečí.

 

Strojník (případně další hasiči) spolupracuje s  obsluhou motorové pily a jeho pomocníkem tak, aby v případě potřeby na základě jejich pokynů záchytným lanem usměrňoval pád dřevěné hmoty nebo částí konstrukcí ve vytyčeném prostoru.

 

Před každou manipulací s výškovou technikou (přesunutí koše do jiné pracovní polohy) musí být motorová pil zabržděná.

 

Příprava pracoviště

 

Výšková technika se umisťuje tak, aby byla zajištěna bezpečná manipulace s výložní-kem i košem a aby padající dřevěná hmota nebo části konstrukce ji nemohly poškodit.

 

Manipulaci výložníku do místa odstraňování dřevěné hmoty nebo konstrukcí provádí obsluha motorové pily nebo jeho pomocník z koše výškové techniky.

 

Manipulaci s výškovou technikou může provést strojník pouze tehdy, požádá-li o to obsluha motorové pily.

 

Provádění vlastního řezání

 

Dřevěná hmota nebo konstrukce se smí odstraňovat pouze odřezáváním po částech tak, aby bylo zaručeno bezpečné řezání.

 

Řez motorovou pilou musí být veden tak, aby padající větve nebo části kmenů a konstrukcí neohrožovaly stabilitu výškové techniky.

 

Odřezávané větve nebo části kmenů a konstrukcí nesmějí být vázány k výložníku nebo koši výškové techniky.

 

________________________________________________________________________

 

Zdroj: Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR a náměstka ministra vnitra č.15 ze dne 15.3.2004, kterým se stanoví zásady práce s přenosnou motorovou řetězovou pilou a přenosnou rozbrušovací motorovou pilou a pravidla odborné přípravy obsluhovatelů těchto motorových pil